Mořidlo je přípravek, který napustí a obarví dřevo nebo pedig na tmavší odstín či jiné vybrané zbarvení.
Více o mořidlech
Mořidla jsou barvící látky, které vnikají do dřevní hmoty a netvoří vrstvu. Používají se k obarvení světlého dřeva, nebo k napodobení vzácnějších tmavších dřevin dostupnějšími druhy dřevin. Mořidla se používají také ke zvýraznění textury dřeva a k zakrytí barevných rozdílů. Úspěch moření závisí i na dalších faktorech, např. na druhu dřeva, které budeme mořit a na požadované konečné povrchové úpravě.
Vlastnosti a požadavky na mořidla:
Vybrat si dnes můžeme mezi vodovými mořidly a syntetickými mořidly. Mezi syntetická zahrnujeme i mořidla lihová.
Vodová mořidla na dřevo a pedig nejsou toxická, často mají atest na použití pro hračky a styk s potravinami nebo dřevěných hraček. Dodává se ve formě prášku nebo krystalků, které se rozpouštějí ve vodě. Nicméně dostupné jsou již také inovativní mořidla připravena ihned k použití ve formě hotového mořicího roztoku. U vodových mořidel můžeme velmi snadno měnit odstíny. Ředěním vodou dosáhneme světlejší odstín. Další aplikací nátěrem odstín ztmavíme.
Syntetická mořidla nedělají na měkkém dřevě skvrny, ale rychlé schnutí může působit problémy u větších ploch. Můžeme nanášet i stříkací pistolí. Přípravek je však toxický a práce s ním vyžaduje velkou opatrnost a nábytek, napuštěný syntetickým mořidlem, by neměl přijít do styku s potravinami.
Discover how micellar water can improve your skin.
Moření dřeva je vlastně jeho napouštění roztokem. Po aplikaci mořidla dřevo většinou změní svoji barvu (ztmavne), ale zároveň vynikne jeho kresba a struktura. Mořidlo se tedy na rozdíl od jiných typů nátěrů (například lakování) do dřeva vsakuje, zvýrazňuje jeho texturu a zakrývá případné nedostatky. Současně může „obyčejné“ dřevo (jako je třeba smrk) proměnit v exotický materiál. Mořidlo se na rozdíl od jiných nátěrových hmot, které na povrchu vláken jen ulpívají a tvoří jednolitou vnější vrstvu, do nich vsakuje. Úkolem mořidel je zvýraznit texturu materiálu, zakrýt jeho chyby a často také napodobit drahá exotická dřeva.
Když se v dávných dobách dřevěné trámy napouštěly dobytčí krví, šlo o to učinit je odolnějšími vůči červotočům, broukům i houbám a plísním. O vzhled šlo zřejmě až v poslední řadě. Ten šel nahradit i fládrováním. Ochrannou funkci plní často i mořidla současná, ale hlavní je výsledný vzhled dřevěného povrchu. Tak řečená zemitá mořidla se připravovala smícháním vody s barevným pigmentem: po natření se mořidlo nechalo zaschnout a pak se fixovalo fermeží. Jiný ne právě voňavý způsob představovalo ošetření dubového dřeva čpavkovým mořidlem, které se vyznačuje schopností reagovat s tříslovinami obsaženými ve dřevě. Čpavek se používal ve spojení s voskem, který nakonec dal dřevu pěkný lesk.
Je třeba vědět, že mořidlo obsahuje barevné pigmenty. Ty se rozpouštějí například v lihu nebo vodě. Právě takové typy mořidel můžeme v obchodech nebo v e-shopech na internetu nejčastěji objevit. Lihová mořidla – obsahují barevné pigmenty rozpustné v lihu. Lihová mořidla jsou nerozšířenější, což se odráží i v nabídce na trhu. Litr mořidla zpravidla vystačí asi na 7 až 10 m2. Při aplikaci je třeba, aby byl povrch dřeva suchý, jinak by se mohly objevit skvrny. Nátěr bude schnout zhruba 4 hodiny (může se lišit dle výrobce). Nevýhodou je, že lihová mořidla mohou způsobit například bolest hlavy (dýchání výparů) a jsou toxická. Vodouředitelná mořidla – jsou ekologická -obvykle nejsou klasifikovány jako nebezpečné a obsahují barevné pigmenty rozpustné ve vodě. Prodávají se v suché podobě v sáčku nebo i jako kapalné roztoky k přímému okamžitému použití. Zatímco lihová mořidla jsou určená k okamžitému použití, některé zastaralé typy vodouředitelných mořidel je třeba připravit dle návodu (rozpustit barevné pigmenty ve vodě). Jsou však již dostupné i vodou ředitelná mořidla k okamžitému použití stejně jako lihová. Tento typ mořidel není tak rozšířený. Je třeba počítat s delší dobou schnutí nátěru. Kromě typu mořidla je třeba zohlednit i některé klíčové parametry, které mohou ovlivňovat kvalitu nebo cenovou náročnost moření dřeva. Vždy se zajímejte o to, jak velkou plochu dřeva s mořidlem natřete a kolik ho budete potřebovat. Čas vám ušetří kratší doba schnutí, především pokud budete aplikovat více nátěrů. Přečtěte si i to, zda je mořidlo slučitelné s určitým typem povrchu dřeva či následné finální úpravy.
Když máte při ruce to správné mořidlo na dřevo, nic vám nebrání pustit se do moření. Jako vždy je důležitá příprava, která může být ve výsledku zdlouhavější než samotná aplikace. Odstranění staré vrstvy laku a příprava dřeva – pokud budete mořidlem napouštět dřevěný nábytek, který je pokrytý vrstvou barvy, musí dolu. Mechanické zbroušení je možné například vibrační bruskou, dobře se pracuje i s horkovzdušnou pistolí (opalovačkou). Využít můžete také různé odstraňovače starých nátěrů, které se nanesou na povrch, nátěr změkne a snadno se seškrábe. Bělení dřeva – v případě, že na dřevě zůstanou po odstranění nátěru skvrny nebo se původní lak „zažere“ hluboko do dřeva, je možné dřevo bělit. To lze pomocí speciálních louhů, ale ekologičtější variantou je horký ocet. Broušení a oprava dřeva – nesrovnalosti je možné také zbrousit. Větší rýhy lze například zakytovat. Zbroušením dřeva bude povrch hladký a vynikne opět jeho kresba. Zkuste mořidlo na kousku dřeva – ještě než se do samotného moření pustíte, vyzkoušejte, jak mořidlo reaguje a jak změní barvu dřeva. Moření – poslední fází obnovy dřeva je moření. Roztok si připravte podle návodu výrobce. Pokud pracujete s lihovým mořidlem, můžete se vybavit rouškou. Nátěr roztírejte do ztracena. Různé dřevo může různě „pít“ (staré a vysušené víc než nové). Vrstvy nátěru volte s ohledem na to, jak intenzivní by měl výsledný odstín být. Více o mořidlech
Mořením dodáváme dřevu tmavší zabarvení, kdy nezakryje přirozenou strukturu dřeva. Získáme tak na méně kvalitním materiálu vzhled krásného exotického dřeva nebo barvu dřeva, kterou v přírodě nenalezneme např. červenou, fialovou, tyrkysovou apod... Což se v hojné míře využívá k dekoraci dřeva např. v nábytkářství. Před mořením by dřevo mělo být hladce obroušeno,především pokud jako finální úpravu povrchu použijeme bezbarvý lak, olej nebo vosk. Při moření dřeva by teplota v místnosti neměla klesnout pod 20°C. Dřevo jako přírodní materiál má velké množství variant. Je potřeba vyzkoušet si výsledný odstín na malém kousku dřeva. Odstín mořidla může na různých druzích dřeva vypadat odlišně. Je to způsobeno tím, že některé dřevo absorbuje mořidlo méně, některé více. Roli hraje také původní zbarvení dřeva, které vytvoří s novým odstínem kombinaci obou barev. Dřevo můžeme mořit mořidly vodovými, lihovými či disperzními. Lihová mořidla jsou vhodnější na měkké dřevo (smrk, borovice ...) Vodová mořidla jsou zase vhodnější na dřevo tvrdé (dub, buk nebo pedig ...), protože jej obarví stejnoměrněji. Na vodové mořidlo není vhodné jako závěrečnou úpravu použít vodový lak. Ten obvykle mořidlo rozpustí a povrchová úprava se znehodnotí. To samé platí i pro kombinaci lihové mořidlo a lihový lak.
Měkčí letokruhy ve dřevě přijímají více mořidla a vytváří se tak negativní obraz struktury vláken. Čelní dřevo pohlcuje více vody, a pokud bychom ho tedy mořili stejně jako ostatní, ve výsledku bude zjevně tmavší. Tuto část proto před prací navlhčíme nebo mořidlo rozředíme. Na plochu, na které jsme předtím opravili světlé skvrny, nanášíme mořidlo rychlými, rovnoměrnými pohyby. K aplikaci použijeme měkkou tkaninu, která nepouští chloupky, a při nanášení dbáme, aby byla stále dostatečně nasáklá. Přebytečné mořidlo odstraníme, než mořidlo zaschne, savým hadříkem, kterým dřevo přejíždíme po létech.
Pedig je přírodní materiál, jedná se o vnitřní část stonku ratanové liány a stane se, že při výrobě prutů se zajede až do slupky liány a ta je tvrdší a špatně přijímá mořidlo. Pokud moříte až hotové výrobky, tento " kaz " se objeví až při moření. Ten, kdo si moří pedig před motáním, si tyto pruty odstraňuje. Takže je možné mořit jak celá klubka pedigu v mořicí lázni nebo mořit až upletené výrobky. K moření jsou vhodná vodová mořidla na dřevo a pedig a mořit postupně, od nejsvětlejší až po tmavou - finální barvu. Výrobek dostane příjemnou patinu , pokud není cílem mít výrobek v pastelové barvě.